Za vzděláním do města vzdělanosti

V červenci 2018 proběhly poslední dvě mobility v rámci projektu Učením tebe rozvíjím sebe, podpořeného programem Erasmus+. Účastnice projektu vyjely na týdenní vzdělávací kurzy pořádané jazykovou školou International Oxford Study Centre sídlící v historickém centru nejstaršího univerzitního města Británie. Společná dopolední výuka byla zaměřená na rozvoj jazykových kompetencí a po obědě probíhaly specializované kurzy. Zatímco Pavlína Vočková se zabývala kreativitou v předškolní pedagogice, Lucie Juppová si rozšířila své znalosti v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb. 

Dopolední kurz English for Teachers

Dopolední výuka začínala v 9.15 a skládala se ze dvou devadesátiminutových lekcí. Po celý týden byl naším lektorem charizmatický George. Ačkoliv se složení skupiny den ode dne měnilo, byly jsme vždy v ryze ženské sestavě. Bylo tedy vidět, že muži chybí ve školství nejen u nás, ale i v ostatních evropských státech, jak potvrdily kolegyně ze Španělska, Itálie, Maďarska a Lotyšska.

Během první lekce jsme se věnovali tématu angličtiny a důvodům, proč se lidé po celém světě chtějí tento jazyk naučit. Od teoretického uvažování, které vycházelo z videa The World’s English Mania (https://www.youtube.com/watch?v=ZpILR21GWao) a z četby předmluvy knihy English as a Global Langue (David Crystal, 2003), jsme se dostali k praktickým úkolům z oblasti lexikologie. Zabývali jsme se tzv. „loanwords“ (přejatými slovy) a konkrétními příklady. Mezi slovy, která si angličtina vzala z cizích jazyků, se v Georgově výčtu objevil i Čapkův robot, ovšem byla to jen kapka v moři, protože mnohem více byla zastoupena italština, čínština, irština, hindština, hebrejština, arabština a stará norština. Po přestávce jsme se věnovali správné výslovnosti, a to na pozadí oblíbené písně Hallelujah. Nejen pro kolegyni ze Španělska, jejíž specializace je hudební výchova, byla chvilka zpěvu příjemným zpestřením pondělní výuky.

Další dny jsme pracovali v podobném duchu. První lekce byla vzhledem k probírané látce vždy náročnější, protože jsme se zaobírali gramatikou na úrovni C1. Přínosná pro nás byla frázová slovesa, rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou, slovotvorba i stylistika. Po přestávce následovaly volnější lekce, které často končily diskusemi, do nichž se zapojovaly zejména extrovertní kolegyně ze Španělska a Itálie. Nicméně díky zkušenému vedení lektora dostaly prostor i ostatní účastnice kurzu. Vzhledem k rozmanitým studijním materiálům jsme mohly vyjádřit své názory na ekologická témata, uprchlickou krizi, ale zejména na problematiku, která se týká školství a která nás všechny profesně spojuje.

Vzhledem k našemu projektu považuji za nejcennější příspěvek maďarské kolegyně Ildikó Kiss, která vyučuje biologii, náboženství a angličtinu na střední škole. První překvapivou informací, o kterou se s námi podělila, byl fakt, že žáci mají každý den tělocvik. (To překvapilo všechny přítomné, nikde jinde podobnou zkušenost nemají.) Je to několik let stará změna, která na první pohled dělá dobrý dojem, ale na druhou stranu ukazuje, že pro každou novinku musí být ty správné podmínky. Takřka všechny školy se totiž potýkají s nedostatkem tělocvičen, takže hodina tělesné výchovy někdy mívá podobu běhání do schodů. Další – pro nás mnohem užitečnější – podnět se týkal dobrovolnictví, kterému se v minulosti středoškolští žáci věnovali z vlastního zájmu, ale nyní je povinné stejně jako matematika nebo cizí jazyk. Dle Ildikó je to velká škoda, protože dobrovolnictví v takovém případě ztrácí svůj smysl. Žáci musejí během čtyř let absolvovat 50 hodin. Pod vedením Ildikó se mohou např. věnovat osamělým pacientům v nemocnici.

Všechny dopolední lekce považujeme za velmi přínosné. Ocenily jsme zejména Georgův profesionální přístup. Jeho výuka byla vhodně koncipovaná s ohledem na rozmanitost skupiny. Také se nám líbilo, že kromě okopírovaných materiálů z učebnic používal i jiné zdroje (články, ukázky z knih) a vlastní pracovní listy. Z hodin jsme si odnesly i podněty k četbě, např. nás zaujala próza Cider with Rosie, jejímž autorem je pro nás dosud neznámý Laurie Lee.

Kurz Early Years and Primary Education: Creativity in the Classroom

Odpolední kurz zaměřený na předškolní pedagogiku vedla Marguerita Misconi a kromě mě se ho účastnila ještě začínající učitelka Gemma ze Španělska, která působí na prvním i druhém stupni ZŠ. Mým cílem bylo dozvědět se co nejvíce o pedagogice předškolního věku a naučit se hry vhodné pro náš zábavně vzdělávací pořad. V tomto ohledu splnila mobilita svůj účel, protože jsem byla seznámena s aktivitami, pro které najdu uplatnění jak v rámci zmíněného pořadu pro mateřské školy, tak dokonce i v hodinách angličtiny.  

Během prvního setkání jsme byly seznámeny s termínem „micro teaching“ a byly jsme vyzvány k tomu, abychom si na páteční setkání připravily vlastní ukázku. Následně jsme se věnovaly učení nazývanému „manipulative teaching“, během kterého mají žáci možnost se při plnění úkolu dotýkat skutečných předmětů a tím se mnohostranně rozvíjet. Lektorka nám na příkladu výroby domácí modelíny zároveň ukázala, co je micro teaching a co se od nás v pátek očekává. Nejprve nám sdělila, čemu se budeme věnovat a proč. Dále nám rozdala seznam ingrediencí a krok po kroku názorně demonstrovala pracovní postup. Pak jsme byly vyzvány, abychom se o výrobu modelíny samy pokusily. Na závěr jsme vyhodnotily, zda jsme dosáhly stanového cíle a s jakým úspěchem.

Druhý den jsme se věnovaly výuce matematiky za pomoci „Cuisenaire rods“ – barevných dřívek, jejichž odlišná délka a barva odpovídá číslům 1 – 10. Nejprve jsme zhlédli video z padesátých let, na kterém jsou zachyceny úspěchy této metody. Následně jsme si samy mohly vyzkoušet výpočet jednoduchých příkladů.

Ve středu a ve čtvrtek jsme se zabývaly uměním, a to jak v oblasti tvorby, tak percepce. Když jsme probíraly výtvarné umění, obdržely jsme kromě tipů pro věkovou kategorii předškolních dětí i materiál, který využiji při výuce předmětu CAJ s oborem grafický design. Oproti výtvarnému umění, kterému se svými žáky věnuji, byla pro mě hudba naprosto nepoznanou oblastí. Na příkladu Prokofjevovy pohádky Péťa a vlk jsme si ukázaly, jaké aktivity můžeme s dětmi dělat.

Na závěr týdne jsme předvedly své ukázky „micro teachingu“. Gemma nás seznámila s kreativním způsobem, jak učit v matematice téma desítek s použitím párátek, ze kterých za pomoci malých gumiček do vlasů uděláme svazky po desíti. Měla připravenou prezentaci a donesla potřebný materiál. Já jsem měla ukázku, jak snadno vyrobit papírovou čepici, a přidala jsem informace o českém Večerníčku. Smyslem „micro teachingu“ je zpětná vazba, které se nám od Marguety dostalo. Gemma by neměla zapomenout upozornit malé žáky na ostré konce párátek a v mém příspěvku chybělo shrnutí na konci aktivity, ve kterém by mělo zaznít, zda jsme splnily předem stanovené cíle. Jinak jsme ale byly pochváleny. Zbytek hodiny jsme se věnovaly vědě a tentokrát jsme vyráběly sliz, který je nyní oblíbenou hračkou dětí. Když si ji samy vyrobí, určitě z ní budou mít větší radost, a ještě si u toho procvičí své dovednosti a smysly.

Některé výše vyjmenované aktivity považuji za vhodné jak pro náš program pro mateřské školy, tak i do hodin angličtiny. Jedná se např. o výrobu modelíny. Ve výuce se středoškoláky si tak můžeme procvičit rozkazovací způsob (postup pracovního postupu), minulý čas (shrnutí, co jsme dělali) a také se naučit nová slovíčka. V tomto ohledu kurz předčil naše očekávání a významně přispěl k naplnění cílů našeho projektu.

Pavlína Vočková

Kurz Working with Students Presenting Behavioural Difficulties

Odpolední kurz, který vedla zkušená lektorka Marlena, byl v souladu s mou funkcí školního metodika prevence. I když kurz probíhal jen od středy do pátku, byly nám chybějící pondělní a úterní lekce vynahrazeny navýšením časové dotace, a to od 13.30 do 17 hodin a v pátek do 16.30. Kromě mě kurz navštěvovala ještě středoškolská učitelka Sylvia z Itálie a učitelka ze základní školy ze Španělska.

První den jsme se vzájemně představily a hlavně jsme stručně popsaly způsob, jakým se v naší škole a tedy i v naší zemi pracuje s žáky s rizikovým chováním a zároveň s žáky s individuálními vzdělávacími potřebami. Byla jsem překvapena, že naše rozdělení rolí na výchovného poradce, který řeší individuální vzdělávací potřeby a kariérní poradenství, a školního metodika prevence, který se zaměřuje hlavně na prevenci rizikového chování, v jiných zemích neexistuje. V Itálii i ve Španělsku tyto dvě funkce vykonává jen jeden učitel, který má ovšem jen minimum přímé vyučovací povinnosti. A zatímco v Itálii, Španělsku a ČR se snažíme adaptovat na inkluzivní vzdělávání, tak ve Velké Británii vzdělávají žáky s poruchou autistického spektra (PAS) odděleně, a to s velkým úspěchem.

Vzhledem k tomu, že naše lektorka pracuje ve škole pro žáky s PAS, celá další výuka se týkala tohoto tématu. Získala jsem tedy detailní informace, jak s těmito žáky pracovat a jak jim přizpůsobit vyučování. První den jsme probraly různé definice autismu (Leo Kanners nine point definition of autism – 1943), vysvětlily si různé formy autismu, jako je vysoce funkční, nízko funkční, Aspergerův syndrom, ADHD a také si popsaly chování těchto jedinců. Abychom tyto žáky mohli kvalitně vzdělávat, musíme tyto znalosti ovládat. Bez toho bychom jim mohli spíše uškodit. Znovu jsem si uvědomila, že jejich chování není ani vzdorem či schválností, ale že jejich vnímání reality je zkrátka odlišné od našeho. Mluvily jsme o jejich problémech s jazykem a komunikací, představivostí a se sociální interakcí. Pro ně nepodstatné sbližování s ostatními lidmi a problémy s vytvářením přátelství jsou důležitým aspektem jejich charakteru. O to důležitější význam pro ně mají neživé objekty, které pro ně mohou být významější než lidé kolem nich.

Další dny jsme probíraly hlavně praktické aspekty vzdělávání žáků s PAS. Fakt, že je pro ně ústní projev a mluvené slovo velice těžko uchopitelné a nepodstatné, je dobré přizpůsobit výuku jejich vizuální paměti a představivosti, tedy volit práci s obrázkovými kartičkami, která se v praxi používá pro jejich lepší fungování a porozumění světa kolem sebe. Další příklady z praxe pro lepší komunikaci s žáky s PAS je vytvoření klidného pracovního prostředí, někteří jsou citliví na silné světlo, na hluk, někteří potřebují své vlastní pracovní místo oddělené od ostatních žáků. Samozřejmě je důležité vyhýbat se stresovým situacím, nevyrušovat je při práci a používat výhradně kladnou motivaci. Jako vhodná se jeví i rutinní činnost, která díky opakování dodává žákům sebevědomí a jistotu. Dále jsme se dozvěděly o významu diety u žáků s PAS. Dle vědců je pro ně nevhodný lepek, který může mít negativní vliv na jejich mentální zdraví.

Pro efektivní výuku těchto jedinců je důležité soustředit se na detaily, které pro běžné žáky nejsou podstatné, vytvořit jim adekvátní podmínky a klidné prostředí pro výuku.

Tento kurz hodnotím velmi kladně hlavně z důvodu lepšího pochopení vzdělávacích potřeb žáků s PAS. Věřím, že získané znalosti využiji jak ve své funkci ŠMP, tak ve svých hodinách angličtiny. Vzhledem k  inkluzivnímu vzdělávání jsou tyto informace nejen cenné, ale zároveň velmi aktuální.

                                                                                                                                                                            Lucie Juppová            

   

 

 

 

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *