V přítomnosti o minulosti kvůli budoucnosti

Třetí výměnný pobyt v rámci projektu “Učme se číst, čtením se učme” se uskutečnil v týdnu od 11. listopadu 2019. Z loňské projektové skupiny jsme na základě odvedené práce a ochoty spolupracovat na výstupech vybrali 23 účastníků s tím, že se některé aktivity týkaly i dalších žáků (např. návštěva divadla, naučná exkurze). Slovenský partner vyslal 9 žáků a 3 doprovodné osoby. Účastníci byli na program připravováni prostřednictvím úkolů a soutěží sdílených na sociální síti.

Pondělní dopoledne jsme věnovali reflexi dosavadního průběhu projektu. Na úvod jsme hráli karetní vědomostní hru „Křížem krážem literární Prahou“, na které jsme začali pracovat během loňského projektového setkání. Pak jsme ze skupiny 32 žáků vytvořili pět „namixovaných“ týmů, jejichž prvním úkolem bylo vymýšlení příběhů podle fotek pořízených při společných aktivitách jak v Praze, tak v Rožňavě. Po těchto warm-up aktivitách jsme se už soustředili na hlavní náplň projektového setkání. 

Pětidenní program se týkal významných událostí v dějinách 20. století. Protože jsme se na ně chtěli podívat prostřednictvím autentických zážitků, s předstihem jsme navázali spolupráci s Centrem RoSa – komunitním centrem pro seniory, které sídlí v bezprostřední blízkosti naší školy. Díky MgA. Martě Dietrich Dvorské jsme zkontaktovali pět pamětníků, kteří byli ochotní se svěřit se svými životními příběhy. Témata, jako je druhá světová válka, znárodňování, normalizace, sametová revoluce a další, se tak pro zapojené středoškoláky staly něčím víc než jen kapitolou z učebnic dějepisu. Mohli do daného období lépe proniknout a představit si, jak by tehdy asi bylo jim.

Kolem každého pamětníka se vytvořila skupinka šesti až sedmi žáků vedená pedagogem (Eva Skalová, Lukáš Vydra) či externistou s literárními zkušenostmi (Marta Dietrich Dvorská, Ivana Myšková, Tim Postovit). Na základě devadesátiminutové besedy pak v dvoudenním workshopu (úterý, středa) vznikaly umělecké texty: básně, slamy, povídky, dialogy. Cílem však nebylo zachytit skutečnost tak, jak se dle vypravování odehrála, ale nechat se volně inspirovat. Zdařilé texty budou poprvé prezentovány na literárním čtení v Centru RoSa, které plánujeme na 20. prosince 2019.

Abychom účastníky seznámili s možnostmi tvůrčího zpracování autentického materiálu, uspořádali jsme pro ně hned v pondělí besedu s Mgr. Zuzanou Říhovou, Ph.D, která v loňském roce vydala novelu Evička, jejímž základem je skutečný deník z roku 1937 objevený před pár lety v holešovickém vetešnictví. Na akci v Ústřední knihovně Městské knihovny v Praze jsme pozvali i veřejnost. Kromě spisovatelské kariéry se beseda dotkla i působení Zuzany Říhové na Oxfordu coby vedoucí katedry bohemistiky.

Z loňského programu jsme do toho letošního převzali vzdělávací exkurzi na Ďáblický hřbitov, kterou zorganizovala vyučující dějepisu Mgr. Pavla Jiříčková. Místo, které se nachází kousek od naší školy, mrazivě ilustruje ponuré časy našeho národa napříč 20. stoletím. My jsme si je připomněli za deštivého počasí, což podpořilo pochmurnou atmosféru, které se s ohledem na obsah výkladu nedalo bránit a která nás přivedla k zamyšlení nad tím, že přes všechna negativa dnešní doby můžeme být rádi, že žijeme v přítomnosti.

Významným tématem, na které jsme narazili jak při besedách s pamětníky, tak během exkurze na Ďáblickém hřbitově, byla totalita a její vliv na život jedince. Dotkli jsme se jí také díky uměleckému zážitku. V úterý 12. listopadu jsme navštívili Divadlo D21, kde jsme zhlédli dramatizaci Orwellova románu 1984. Po představení byl účastníkům zadán úkol, a sice napsat jedné z postav dopis. Nejpovedenější texty byly odměněny.

S významnými okamžiky našich dějin jsme účastníky seznámili také ve čtvrtek odpoledne, a to během hry, kterou pro ně připravila naše externí spolupracovnice Mgr. Petra Vaňková. Na pěti stanovištích v centru Prahy čekaly na soutěžní skupinky různé úkoly, např. práce s anglickým článkem z The New York Times o okupaci v srpnu 68, odhalování propagandy či znalost našich prezidentů. Soutěžilo se na čas a dvě nejlepší skupiny byly odměněny. Tentokrát se však nejednalo o hmotný dárek, ale o speciální páteční program, o kterém se účastníci dozvěděli až v cíli. Tím byla Ústřední knihovna Městské knihovny v Praze, kde nás čekalo setkání s osobnostmi z České televize, o němž účastníci předem nevěděli. Beseda proběhla za hojné účasti veřejnosti a jejím tématem byla důvěryhodnost současných médií a ověřování pravdivosti informací ve světě, v němž sílí tlak propagandy a hoaxů. Pro naše středoškoláky bylo velkým překvapením vidět známé tváře (např. Danielu Písařovicovou), jak svou účastí ochotně přispěli do našeho projektu. Navíc se dvě vítězná družstva dozvěděla, že jsou od Petra Švece, editora zpravodajství ČT24, druhý den pozvána na exkurzi do České televize. Na obou akcích pro veřejnost jsme prostřednictvím banneru, dárkových předmětů (karetní hry, propisek) a hlavně úvodního slova propagovali náš projekt i celkově program Erasmus+.

Páteční program byl věnovaný tématu médií – jedna třetina žáků trávila dopoledne v České televizi, kde se dozvěděla, co obnáší práce ve zpravodajství. Druhou ve škole čekal projektový den zaměřený na titulní stranu ženských časopisů napříč 20. stoletím. Cílem soutěžních týmů bylo vytvořit titulní stranu co nejvěrnější danému období. Část potřebných informací byla obsažena v úvodní přednášce, další si žáci museli zjišťovat sami. Kromě oblíbeného internetu mohli pracovat i s prameny, zejména s časopisy z dané doby (např. Lada z roku 1929), které do projektového dne vnesly nostalgickou atmosféru starých časů. Na té se podílelo také originální oblečení a doplňky, které byly k dispozici. K nejstarším kouskům patřily šaty z 50. let, které se nakonec objevily na vítězné titulní straně, jejímž tématem byla uniformita poúnorových soudružek. Díky projektovému dni se nám podařilo podívat se na historii 20. století hravým způsobem. Za důležitý považujeme aktivní přístup žáků, kteří nezjišťovali informace o dané době samoúčelně, ale brali je jako klíč ke splnění zadaného úkolu. Kladně hodnotíme zapojení odborníka z praxe – kadeřnice Zdeňky Šedové, která vytvořila všech pět účesů. Následná stylizace byla prací jednotlivých skupinek. Dopolední program zpestřil „sametový happening“, v rámci kterého jsme si před budovou školy připomněli události listopadu 1989. Nechyběly transparenty, projevy a píseň Karla Kryla.

Po odpoledním vyhlášení vítězů o nejlepší titulku zbýval čas už jen na zakončení celého týdne a předání certifikátů. Společenská večeře se konala v nedaleké restauraci MonDieu, kam jsme pozvali i pamětníky, kterým jsme velmi vděční za to, že se do našeho projektu zapojili a umožnili nám nahlédnout do svých životů.

Pavlína Vočková a Dagmar Kuželová

 

1 Slovenské kolegyně pohlceny vědomostní karetní hrou 

2 Paní Květa vzpomíná na druhou světovou válku

3 Inspirativní setkání se Zuzanou Říhovou

4 Lektor Tim Postovit během workshopu

5 Petr Švec se svými kolegy hovoří o nelehké práci v médiích

6 Námi pořádané akce zajímají i veřejnost

7 Kadeřnice Zdeňka Šedová vytváří prvorepublikovou pokládanou vlnu

8 Jedna z vítězných titulek – poúnorová soudružka v podání Ivety Veselé a jejího týmu

9 Překvapení pro pamětníka pana Jaroslava – domácí koláč od vedoucí workshopu Evy Skalové