Tvůrčí zápal v Rožňavě

                       Projekt „Učme se číst, čtením se učme“, podpořený programem Erasmus+, má za sebou druhou vzdělávací aktivitu. Dvanáct žákyň, tři učitelé včetně koordinátorky projektu a spisovatelka Ivana Myšková strávili týden v partnerské škole v Rožňavě na Slovensku. Většina žákyň byla ubytována ve slovenských rodinách a tři v pensionu Rosenau, kde zároveň pobývaly i doprovodné osoby.

            Prvním bodem společně stráveného týdne byla nedělní poznávací exkurze v Tatrách, kterou jsme započali naučnou stezkou v okolí Štrbského plesa a výstupem na Hrebienok. Několikakilometrová túra byla vhodnou příležitostí k seznamování českých a slovenských žáků a také k diskusím o workshopech, které byly hlavní náplní rožňavského setkání. V odpoledních hodinách jsme měli jedinečnou příležitost poznat folklór v oblasti Slovenského krasu. Byli jsme pozváni do obce Rejdová, kam se každoročně sjíždějí návštěvníci z celého Slovenska na Gemerský folklórny festival.

            Díky paní starostce Mgr. Slávce Krišťákové jsme měli nachystaný velmi pestrý program. Protože nám při vysokohorské turistice pěkně vyhládlo, byli jsme rádi, že jsme místní tradice mohli nejprve doslova ochutnat. Bylo překvapivé, že pravé slovenské halušky uvítala hlavně česká část výpravy, zatímco domácí účastníky národní specialita až tak nenadchla. Posíleni výtečnou večeří vydali jsme se poznávat zajímavosti vesnice. Nejprve jsme se zastavili v místní základní škole, kde jsme se seznámili s nejnovějším projektem obce, a sice fungováním Rejdovky, s.r.o., kterou před dvěma lety založila obec a od loňska má statut sociálního podniku. Důvodem jejího vzniku byla nejen snaha zachovat tradici šití krojů, ale také záměr snížit počet nezaměstnaných v obci. Pod vedením paní Dovalovské, která své řemeslo předává mladším, vznikají na objednávku různé kroje. Dbá se na dodržování tradičních technologií a precizní vypracování. V místním evangelickém kostele jsme kromě barokního interiéru mohli opět obdivovat místní kroje, protože nám přišly zazpívat členky folklórní skupiny Hôra. Při poslechu lidových písní jsme si vychutnávali povznášející atmosféru a prohlíželi jsme si detaily lidových motivů v řezbářské i sochařské výzdobě. Také jsme si uvědomili, že si v Rejdové – podobně jako u nás v Kutné Hoře – považovali nelehké práce horníků. Ti měli jako jediný cech vyhrazená místa na ochozu. Pak nás paní starostka vzala na návštěvu k místním, kteří nás srdečně přijali a podělili se o radost z ručních prací. Seznámili jsme se s technikou paličkování a tkaní koberců, různé způsoby zdobení kraslic si někteří z nás dokonce i vyzkoušeli.

            V pondělí se po prohlídce školy a úvodní detektivní hře v malebných zákoutích Rožňavy začalo pracovat ve workshopech. Tři z nich probíhaly ve škole, a sice společenská hra o literatuře nejen slovenské, inscenace Ťapákovci a detektivní film. Muzikál se nacvičoval v sále ZUŠ a loutkové divadlo v místní knihovně. Oproti pražskému setkání, kde žáci pod vedením spisovatelů plnili různé úkoly, měli tentokrát možnost pracovat víc samostatně, uplatit získané znalosti a dovednosti z Prahy a také předvést schopnost pracovat v týmu. V pondělí odpoledne se někteří z nás účastnili zábavního programu u příležitosti Mezinárodního dne Romů.

            Úterní dopoledne jsme věnovali osobnosti Pavla Emanuela Dobšinského, podle kterého je pojmenovaná rožňavská knihovna a který byl nejvýznamnějším sběratelem slovenských pohádek. S jednou z nich se pracovalo ve workshopu loutkové divadlo a dalším se budeme věnovat v hodinách tvůrčího psaní. Absolvovali jsme také návštěvu Dobšinského rodného domu, kde jsme se dozvěděli zajímavosti nejen o něm a jeho tvorbě, ale také o vesnickém životě v 19. století. Na zpáteční cestě ze Slavošovic jsme zamířili do kaštěla v Betliari, kde pro nás byla připravena přednáška o rozsáhlé knihovně rodu Andrassyovců. Zvláštní důraz byl kladen na periodika, kterým se budeme více věnovat při pražském setkání na podzim 2019. Česká skupina absolvovala také prohlídkový okruh zámeckými interiéry. Během výkladu se dostalo pozornosti i ústřední dvojici z muzikálového workshopu, tedy Františce a Dionýsovi Andrássyovým. Po návratu do Rožňavy jsme se ještě vraceli do školy, kde byla třídou 3.B připravena soutěžní úniková hra s tématem Harryho Pottera. V přítmí vylidněné školy se za zvuku filmových melodií v týmech soutěžilo v různých disciplínách. Šance na výhru měli zejména fanoušci Harryho příběhů, ale i odvážlivci a sprinteři.

            Středa byla věnována celodenní práci ve workshopech.

            Čtvrteční dopoledne jsme strávili v knihovně. Nejprve proběhla soutěž knižní šifra, a to hned ve třech verzích: české, slovenské a anglické. Principem hry je postupně odhalovat indicie skryté v textech knih a dostat se k závěrečnému titulu. V české verzi byla cílovou knihou sbírka povídek Ivany Myškové, která s námi do Rožnavy také zavítala. Během následného autorského čtení jsme si vyslechli povídku, kterou autorka napsala před pár lety a která vypráví příběh slovenského mladíka z nedaleké Dobšiné. Ten okusí život v Praze. Náhoda tomu tedy chtěla, aby propojení mezi českou a slovenskou stranou mělo i literární vyústění. Odpoledne nás čekalo setkání s místní historií i s krásami přírody. Nejprve jsme byli v Baníckém muzeu a potom v Gombasecké jeskyni, která patří mezi přírodní památky chráněné UNESCEM.

            Pátek byl finálním dnem, kdy nás účastníci workshopů seznámili s výstupy. Kromě společenské hry, která proběhla v aule školy, se ostatní prezentace a představení odehrály v ZUŠ.  Loutkové divadlo prokázalo nadčasové vyznění pohádky Sůl nad zlato. Dvě české účastnice se skvěle popasovaly s nelehkou výslovností sloveštiny, na které během týdne pilně pracovaly. Díky origiálně a vtipně zpracovaným Ťapákovcům jsme byli varování před současnými podobami lenosti. V případě detektivního filmu šlo o velmi aktuální až mrazivé vyznění. Vraždy na objednávku měly přesah do Slovenskem zakoušené reality. Jen o den dříve proběhla médii zpráva, že se přiznal vrah Jána Kuciaka. Největší ohlas měl muzikál Zo srdca Uhorska, který napsala a zrežírovala slovenská žákyně Mimka Gallová. Díky vstřícnosti Slovenského národního muzea měli žáci k dispozici i dobové kostýmy, což představení povýšilo na divadelní podívanou. Nicméně hlavním důvodem bouřlivého potlesku byla chytlavá melodie, dojemný příběh a společný výkon středoškoláků.

            Na závěr byly všem účastníkům rozdány certifikáty. Celý program byl zakončen společenskou večeří, která byla pro žáky rozloučením a pro učitele příležitostí plánovat podrobnosti pražského setkání, které se uskuteční již za půl roku.