Teskný démon Karel Hlaváček

Od 13. června do 14. září 2018 proběhla ve spolupráci naší školy s Městskou částí Praha 8 výstava Teskný démon – Karel Hlaváček.

Výtvarná díla našich studentů oboru Grafický design měla co do zvolených médií různorodou škálu. K vidění byly jak práce malířské, kresebné, tak práce vytvořené prostřednictvím počítače. Nechyběla ani díla kombinující oba formální přístupy.

Kromě školních prací, jež vznikly v rámci výuky, byl kurátorský výběr podřízen také dílům, která studenti vytvořili doma, bez přímého pedagogického vedení. Rozhodnutí vystavit i tyto práce nepřineslo pouze motivaci pro výtvarnou mimoškolní činnost, ale bylo také důkazem zdařilých studentských experimentů s technikami, jejichž odrazovými můstky je správně uchopená školní výuka, v níž pedagog startuje nadšení a probouzí zvědavost.

Co se obsahu děl týče, inspirační zdroje byly jasně dány, neboť si tento rok připomínáme 120. výročí úmrtí Karla Hlaváčka, který v Praze 8 strávil podstatnou část svého krátkého, zato však umělecky neobyčejně aktivního života.

Přiblížit studentům dílo symbolisty a dekadenta tvořícího ke konci 19. století se překvapivě ukázalo jako poměrně snadný úkol. Společnost 19. století prožívala pocity frustrace a napětí související s důsledky průmyslové revoluce. Panovaly obavy, že racionální mechanizace učiní z lidské bytosti dehumanizovaného robota. Prostředí materiální prosperity a duchovní absence tak vyvolávalo, navzdory pokrokům vědy, spousty otazníků. Poproste současné studenty, aby se na chvíli odpojili ze sítě, odložili mobil, na okamžik se nevěnovali Messengeru, WhatsAppu, Facebooku, Instagramu, Tinderu a Twitteru a zeptejte se na srovnání s dneškem. Ruku nahoře bude mít i „Horáček s Pažoutem“. Úskalí přítomnosti si uvědomují.

Není se tedy čemu divit, že pesimismus romantiků zdrcadlil a zrcadlí hluboké znepokojení nad rozkladem hodnot, vyvolává osobní pocity nejistoty ve společnosti, v níž mizí základní formy pospolitosti. Kolikrát týdně slýcháme či čteme soudy o tzv. rozdělené, polarizované společnosti? Zatímco však dřívě umělci hledali útočiště v kultu individuality, naordinovaném odcizení a osamělosti, ke které byli odsouzeni, dekadence současných umělců, a naši studenti nejsou žádnou výjimkou, je na tom zcela opačně. Obracíme se k širokým vrstvám publika, mezi které patříte i vy, kteří čtete tyto řádky, a využíváme k tomu široké množství prostředků, včetně masových médií.

Přes zmíněné rozdíly však můžeme konstatovat, že studenti v „hlaváčkovském“ věku v rámci generačního vzdoru často nadále pohrdají konvencemi, mají tendence ignorovat pravidla a atraktivním lákadlem pro umělecké ztvárnění je snáze prostitutka, androgynní postava, heterosexuální i homosexuální rozkoš, obsesivní uhranutost ženou femme fatale, která přináší zkázu, kult nepřirozena a exotiky, než šumící potůček v borovém háji či zátiší s paprikou a prázdnou lahví.

Naše pojetí Hlaváčkovy dekadence tak návštěvníci chápali jako doširoka rozkročený estetický pohled na fenomén, který není limitován médiem. Že se výstava setkala s úspěchem dokazuje kromě textů v návštěvní knize také fakt, že si více než polovinu studentských prací vybral Památník národního písemnictví do svého Fondu uměleckých sbírek PNP.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *