Přípravy na bronzovou expedici DofE vrcholí!

Jak bylo několikrát uvedeno, naše škola je zapojena do programu Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (DofE). V letošním školním roce účastníci programu usilují o splnění bronzové úrovně programu a právě jednou ze čtyř složek programu je ­také dobrodružná expedice.

Tým nazvaný „Epos o Gilgamešovi“, upomínající na Gilgamešova dobrodružství, se ve složení Julie Benčíkové, Sáry Forejtové, Andrey Zimové a Martiny Zubaté v průběhu tří měsíců soustavně připravoval na ostrou expedici, která vyvrcholí druhý červnový víkend.

Účastnice se školily v poskytování první pomoci, vzdělávaly se v outdoorových dovednostech jako je práce s mapou, orientace v terénu, plánování expediční trasy či osvojení táboření. Zároveň spolu se školitelkou stanovily cíl výpravy – zaznamenání pocitů a zážitků z expedice formou deníku.

Jednou z podmínek absolvování ostré expedice bylo zúčastnění se cvičné expedice, kde si žákyně mohly ověřit získané znalosti a dovednosti, vyzkoušet si fungování týmu ve fyzicky náročných podmínkách a zejména doladit případné nedostatky, aby ostrá expedice proběhla bez větších problémů.

Cvičná expedice se konala poslední květnový pátek a sobotu. Odvážné žákyně se vydaly na svou první výpravu na Kokořínsko. Oficiálně svou cestu zahájily v Mělníku, odkud vyrazily přes Lhotku a Harasov do kempu Kokořín. Žákyně úspěšně zdolaly 18 km. Němými svědky jejich cesty byla řada pískovcových skalních útvarů, říčka Pšovka či soustava rybníků. Krásná příroda a povedené počasí vytvořily přípravné expedici téměř ideální kulisy a i přes menší zádrhel se stavbou stanu, proběhla výprava bez větších problémů, což je patrné i z níže uvedených příspěvků účastnic a přiložených fotografií.

Byla jsem dost nervózní a chtěla utéct. Kempovat s partou docela cizích holek a dvojicí profesorů? Doma v posteli je přeci lépe, ale nakonec tak pět minut před odchodem jsem to překonala a začala se strašně těšit. Začátek, kdy jsem já a zbytek týmu zmateně bloudily Mělníkem, byl těžký, ale po chvíli jsme se docela zorientovaly a pustily se do naší první expedice vůbec. Kromě překonání nás samotných, jsme se naučily pracovat s turistickými značkami, poznaly mnoho milých lidí a užili si společně s profesory spousty zábavy. Člověk by ani nečekal, kolik zábavy si jeden užije u stavění stanu. A krásným závěrem nám byla uvolněná diskuze u táboráku a vůně špekáčků. Naše cesta byla tak krásná, že nám už cíl tak důležitý nepřipadal.                                                                                          Julie Benčíková, 1.B

 

I když panovalo úmorné vedro, zvládly jsme ujít 18 km. Byla jsem velice ráda, že jsme předtím měly podrobnou průpravu o práci s mapou, základy první pomoci, která naneštěstí nebyla použita, nebo jsme se učili jak efektivně postavit stan. Naše putování nás zavedlo i do velice krásných a odlehlých míst, kam byste se za normálních okolností nepodívali. Při zmíněném stavění stanu byly otestovány jak naše nervy, tak i spolupráce. Osobně si myslím, že naše první expedice měla obrovský úspěch! A teď vzhůru na ostrou!              Andrea Zimová, 2. B

Přestože jsme se hned v Mělníku ztratily a navečer jsme měly problémy se stavěním stanu, tak se cvičná expedice bronzové úrovně DofE víc než povedla. Jsem docela na naší skupinku hrdá, že jsme to zvládly. Zpětně se to zdá jako velký kus cesty a jsem ráda, že jsem se zúčastnila. Snad jediné, čeho lituji, bylo rozhodnutí vzít si druhý den na ranní výšlap k autobusové zastávce pod mikinu pletený svetr. Díky tomuhle výletu jsem zjistila, jaká zajímavá místa jsou v okolí Kokořína a kam jet na výlet.                              Martina Zubatá, 2. B

Cvičná expedice pod vedením Martiny Strnadové a Dalibora Mika