Na konferenci evropských učitelů v Nizozemí

Ve dnech 13. – 15. května 2018 jsem se zúčastnila mezinárodního semináře „The Impact of Staff Mobility“ v Zandvoortu v Nizozemí, který probíhal v rámci programu Erasmus+. Celkový počet účastníků se pohyboval kolem osmdesáti. Byly zastoupeny snad všechny evropské národnosti s výjimkou Italů. Komunikačním jazykem byla angličtina. Seminář probíhal od středečního večera do pátečního poledne. Dva hlavní příspěvky zazněly ve čtvrtek dopoledne. Součástí semináře byly kromě přednášek také workshopy, během kterých se sdílely zkušenosti a hledala se řešení různých problémů. Přestávky a pauzy na jídlo byly vhodnou příležitostí k navázání nových pracovních kontaktů.

Hlavním cílem akce bylo posílit pozici mezinárodní spolupráce v rámci Evropského plánu rozvoje školy, poukázat na význam dopadu mobilit (od fáze plánování až po evaluaci) a sdílet příklady dobré praxe. Atmosféra byla velmi příjemná. Celý seminář byl veden v přátelském duchu a účastníci byli naladěni pracovně. Jako přínosnou považuji skladbu účastníků, kteří pocházeli jak z různých stupňů vzdělávání (ZŠ, SŠ, VŠ), tak také z jiných institucí (jazykové školy) a národních agentur. Program byl vhodně připravený: věnovali jsme se jak teorii (např. díky přednášejícím z vysokých škol), tak zkušenostem z praxe, dále jsme měli dost prostoru navázat nové kontakty a klást dotazy. Školitelé byli připraveni a ve svých příspěvcích zohledňovali odlišné zázemí posluchačů.

První večer měl podobu společenské večeře, při které se účastníci seznamovali a sdělovali si své zkušenosti s programem Erasmus+. Já jsem seděla u stolu se dvěma kolegy z Nizozemí a jednou kolegyní z Finska. Úvodním tématem, na které jsme bez záměru narazili, bylo postavení a úloha školního koordinátora programu Erasmus+. Zatímco kolegyně z Finska se věnuje pouze projektům, my ostatní jsme měli společné, že projekty jsou pro nás „doplňkem“ k přímé pedagogické činnosti. Ačkoliv jsme kvůli tomu více pracovně vytíženi, poukázali jsme na výhodu denního kontaktu s žáky, který je z mého pohledu při vymýšlení projektů nezbytný. Všichni jsme se shodli na tom, že práce na projektech je náročná, ale velmi přínosná. Dále jsme se zabývali konkrétními příklady projektů, kterým se věnujeme s ohledem na zaměření svých škol. Holandský učitel Jos Tomassen nabídnul naší škole partnerství v rámci KA2, protože mají stejně jako my obor grafický design.

Hlavní příspěvky zazněly ve čtvrtek dopoledne a jejich autory byli dva hosté z vysokých škol. Díky Els van Werff jsme se zamysleli nad významem internacionalizace škol. Její příspěvek jsem ocenila také z důvodu, že jsem poprvé viděla vyhodnocení online závěrečných zpráv účastníků. Dle vlastní zkušenosti mohu říci, že je poměrně dlouhá a pro některé účastníky místy nesrozumitelná (hlavně co se týče terminologie). Els va Werff nás seznámila s výsledky z let 2014 – 2016, které jí poskytla holandská národní agentura. Nebylo překvapením, že 98% účastníků bylo s mobilitou spokojeno, ale zarazilo mě, že (jen) 55% účastníků se díky mobilitě zlepšilo v cizím jazyce (dle svého názoru). Osobně si totiž myslím, že každý výjezd do zahraničí musí být v oblasti rozvoje jazykových kompetencí přínosem, proto jsem myslela, že procento bude mnohem vyšší.

Po dvou teoretických příspěvcích přišly na řadu příklady dobré praxe. Krátké prezentace byly důkazem významu Erasmu+ pro rozvoj škol. Koordinátoři mohli ukázat jen zlomek z toho, co na svých školách dělají, ale i tak jsme byli svědky bohaté přehlídky kreativity, pracovitosti a nadšení. Odpolední program byl složený ze dvou kol workshopů. Všechny začínaly příspěvkem jednoho z účastníků, což pro mě byla nejzajímavější část. V té následující se už jen diskutovalo o dané problematice. Možná bych uvítala pevnější vedení ze strany lektora a konkrétně zadané úkoly, s jejichž výsledky by se pak dalo pracovat dál.

Za velmi přínosný považuji příspěvek ‘HOW TO GAIN MORE IMPACT WITH YOUR PROJECT’, se kterým v pátek ráno vystoupila Petra de Greeve a Joris Brekelmans z holandské NA. Ačkoliv se jednalo o workshop, v úvodu byl velký prostor věnovaný terminologii (input, activities, output, outcome, impact), která mi při sepisování žádost o grant dělala v minulosti problémy. Díky této intenzivně pojaté devadesátiminutovce jsem si v pojmech udělala pořádek a v budoucnu je budu používat adekvátně.

Při poslední aktivitě jsme společně pracovali ve skupině složené jen ze středoškolských učitelů, což bylo přínosné pro plánování budoucí spolupráce. Když jsem představila náš současný projekt v rámci KA1 Učením tebe rozvíjím sebe (Learning Through Teaching), který se zaměřuje na aktivní občanství žáků, byla jsem později oslovena kolegyní Bregtje van Dam, zda bychom se jako škola nechtěli tomuto tématu věnovat také v rámci KA2. Taková nabídka mě velmi potěšila, protože bylo vidět, že téma projektu je pro ně stejně důležité jako pro nás. O bližším vymezení tématu komunikujeme e-mailem. Za naši stranu jsem navrhla tři oblasti, ve kterých bychom mohli být „tahounem“, a zároveň jsem popsala oblast, ve které bychom rádi dosáhli změny, a to jsou interkulturní vztahy a téma jinakosti. Z několika navázaných kontaktů se mi tento zdá neslibnější a věřím, že se počáteční nápady dočkají podoby propracovaného projektu. 

Pavlína Vočková

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *