Je naše Zlatá kaplička opravdu zlatá?

Josef Dobrovský, František Palacký, Josef Kajetán Tyl, … kdo by neznal osobnosti našeho národního obrození. My jsme si jako doplnění výuky literatury dopřáli komentovanou prohlídku historické budovy, kterou postavil „národ sobě“.

V čase předvánočním jsme se s žáky 2A2 a 2C vypravili do Národního divadla, abychom si poslechli zajímavé historky o počátcích jeho budování, abychom na vlastní oči viděli základní kameny, úžasnou malířskou a sochařskou výzdobu interiérů, abychom se z horní terasy pokochali úžasným výhledem na Pražský hrad, Karlův most, Petřín i Národní třídu.

Poutavý výklad našeho průvodce odhalil i mnoho méně známých informací. Vůbec jsme netušili, že půdorys historické budovy má nepravidelný tvar, dokud jsme cestou do malého foyer nezvedli zrak ke stropu, který je důkazem, že se při stavbě dbalo na využití každého centimetru draze pořízeného pozemku (viz foto).

Mnoho z nás si například dokáže vybavit slavnou Hynaisovu oponu, ale víte, že je už od roku 1883 v divadle de facto načerno? Nebo že ji osvětlují více než dvě stovky žárovek mohutného zlatého lustru, který má svou vlastní „garáž“? Naše divadlo patřilo k prvním elektrifikovaným budovám na světě.

Představte si, že pod slavnou historickou budovou jsou tajemné chodby a tunely ústící u Vltavy. A víte třeba, kolik opon naše první scéna v současnosti vlastně má? Správná odpověď je pět a půl. A kdo tomu nevěří, může se na vlastní oči přesvědčit v dokumentu „Národní divadlo, jak je neznáte“. Myslím, že se rádi podíváte i na další odhalená tajemství.

Dagmar Kuželová a Pavlína Vočková

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *