Exkurze do podzimního Lipska

24. 9. 2019 měli studenti naší školy opět možnost se podívat do zahraničí a něco se přiučit. Tentokrát naše cesta směřovala k našemu západnímu sousedovi a jejím cílem bylo největší město Spolkové republiky Sasko, Lipsko.
Naším prvním cílem byl památník jedné z nejvýznamnějších bitev napoleonských válek, tzv. bitvy národů. Došlo k ní právě roku 1813 v místě památníku, který byl postaven ke stému výročí této bitvy, která se stala osudnou francouzskému císaři Napoleonovi Bonaparte, který po ní své obávané vojsko již nikdy zcela neobnovil. Stejně tak, jako se Lipsko stalo osudné Napoleonovým ambicím a mnoha vojákům, stalo se také málem osudné našim studentům, kteří tápali po nikdy nekončících schodech směrem na vrchol památníku. Točité schodiště s nízkým stropem a uzoučkými uličkami však nakonec za výhled, jaký nás z památníku čekal, stál za to.
Když jsme úspěšně přežili i návrat na zem, pokračovalo naše putování směrem k lipskému Panometru. Zatímco v drážďanském jsme si posledně prohlédli město v době barokní, v Lipsku nás čekalo téma, nad kterým zaplesá srdce všech entomologů a milovníků drobné havěti: Karolina zahrada. Obrovské panorama nám ukázalo, jak vypadá zahrada z pohledu hmyzu a jiných drobných živočichů. Obklopily nás tak byliny, vysoké jako stromy, hleděla na nás obrovská kočka a spatřili jsme i mnoho detailů, které lidskému oku uniknou.
Pak již nastal čas vrátit se do reality a naše výprava pokračovala směrem do historického centra. Tam se studenti mohli připojit k paní učitelce, která je následně provedla. Ti, kteří o památky zrovna zájem neměli, si mohli procvičovat němčinu ve zdejších obchůdcích.
Čas je ale neúprosný, a tak jsme se i my museli přesunout z centra dál. A opět jsme opustili historické téma a vydali se do témat biologických, neboť nás čekala Lipská zoo. Ze všeho nejdřív jsme opustili mírné podnebí a vydali se objevovat taje deštných pralesů do skleníku Gondwana. Naše cesta započala na loďkách v tunelu, který nám představil historii života, i krutou realitu ohledně likvidace přírody člověkem. Poté jsme vypluli z tunelu přímo na tropickou řeku, kde nás přivítalo zdejší ptactvo a zahlédli jsme i tapíry. Po skončení plavby jsme se stavili u opiček a pak už si každý mohl zvolit, na jaký div tropického deštného pralesa se podívá. Možností nabízel skleník Gondwana mnoho: vydry, gaviálové, lenochodi, piraně, obří arapaimy, hrošík liberijský, kočka rybářská či oceloti a mnoho dalších tvorů, kteří obývají tropické pralesy v Africe, Jižní Americe a Asii. Když jsme se již pokochali krásami deštného pralesa, museli jsme se vrátit z tropů zpět do oblasti mírného pásma a ve zbylém čase si projít zbytek zoo, kde nás čekala expozice lidoopů, zahrnující šimpanze, gorily i orangutany, výběhy se zvířaty ze savany, kde jsme potkali majestátné lvy, vysoké žirafy, obezřetnou hlídkující surikatu, obrovského nosorožce a velmi čilé gepardy. Za zmínku také stojí výběh, kde jsme mohli spatřit se líně povalovat největšího hlodavce, kapybaru.
Největším nepřítelem člověka je čas, a i nás již tlačil k návratu do vlasti, takže jsme po opuštění bran zoologické zahrady nastoupili do autobusu a vyrazili zpět směrem do srdce Evropy, zanechávající saskou perlu jménem Lipsko za sebou. Auf Wiedersehen, Leipzig!

Petr Mareš 3.B