ERASMUS+ Učením tebe rozvíjím sebe

V letošním školním roce se naše škola zapojila do dvouletého projektu Učením tebe rozvíjím sebe. V jeho rámci dvě vyučující absolvovaly vzdělávací kurzy v Barceloně ve dnech 8. až 18. října. Jana Maříková se zúčastnila kurzu Jak vést žáky k aktivnímu občanství a Martina Strnadová navštěvovala kurz Kreativní učení a mezipředmětové vztahy se zaměřením na badatelsky orientovanou výuku (IBL).
Vzdělávání učitelů probíhalo na tamější škole Eschola Turbula. Kurzů se zúčastnili kolegové z různých evropských zemí (Itálie, Španělsko, Litva, Polsko, Řecko). Všichni účastníci měli příležitost nahlédnout do španělského školního prostředí a porovnat ho s vlastními zkušenostmi ze svých zemí. Každý z učitelů také navštívil a sledoval výuku vybraných předmětů a kromě toho mohl poznat prostředí z pohledu sedmnáctiletých žákyň školy, jež učitele školou nejen provedly, ale rovněž zodpověděly dotazy zaměřené na fungování školy, vztahy mezi učiteli a žáky, na volitelnost předmětů atd. V dalších dnech již probíhaly samotné kurzy a jednotliví pedagogové na základě představovaných výukových metod sdíleli své zkušenosti z vlastních vzdělávacích systémů.

Mezinárodní kurz Jak vést žáky k aktivnímu občanství
Ve dnech 9. – 18. října 2017 jsem v rámci programu Erasmus+ absolvovala vzdělávací kurz Active Citizenship, který jsem si vybrala kvůli své snaze vést žáky k zájmu o celospolečenské dění, což je náplň našeho dvouletého projektu Učením tebe rozvíjím sebe.

Na kurzu jsem se setkala s učiteli (nejen) anglického jazyka z mnoha zemí a jejich názory na výuku různých předmětů ve spojení s poznáváním kulturního, politického a sociální prostředí, ve kterém žáci žijí. Zároveň jsme si vyměňovali své zkušenosti s využitím angličtiny pro odkrývání problémů, které žáky trápí.

Velmi zajímavá pak byla návštěva hodiny anglického jazyka v barcelonské škole. Jednalo se o dvanáctileté žáky, probírali zrovna anglickou gramatiku. Katalánští žáci jsou spontánní, aktivní, hned nás vtahovali do výukových her, byli otevření a o nás, učitele-cizince, se upřímně zajímali.

Součástí mobility bylo i poznávání Barcelony, její historie a úžasné architektury právě v době velkých politických rozhodnutí, stejně tak jako sledování barcelonských obyvatel vyjadřujících svou občanskou angažovanost. Vzhledem k tomu, že učím obor grafický design, snažila jsem poznat místní architekturu a navštívit vzácné památky, o kterých budu moci hovořit se svými žáky v hodinách anglického jazyka.

S absolvováním kurzu Active Citizenship se pojilo i seznámení s velkým množstvím zdrojů, kde najít potřebné informace a hlavně zkušeností škol a vzdělávacích institucí mapujících mladou generaci a její názory na své okolí. Seznámila jsem se s projekty, které dokážou podpořit sebevědomí mladých lidí při rozhodování, zda a jakým způsobem se zapojit do veřejného života.

Nejvíce mě oslovily zkušenosti některých škol a institucí s propojováním tématu aktivního občanství s vedením žáků k dobrovolnictví, které mladí zprvu přijímají s určitou nechutí, později jim však přináší mnohá pozitiva.

Nejpříjemnější částí kurzu pak byly různé aktivity zaměřené na sebepoznání, na nahlížení věcí z různých úhlů pohledu, jako např. „The identity iceberg“ nebo „Elefant and the blind men“, které z obyčejného dopoledne dokážou udělat užitečnou zábavu.
Jana Maříková

Mezinárodní kurz Kreativní učení a mezipředmětové vztahy
„Žák nemá se ve škole jenom naučit jistým prostředkům k určitým cílům, nýbrž má se naučit něco vyššího chtít.“ Český filosof Jan Patočka nám sděluje, že škola nemá učit pouhým vědomostem a poznatkům, které budeme potřebovat v běžném životě, ale pedagog by měl jít mnohem hlouběji. Probudit žáka k zájmům vyšším než jsou pouhé obstarávky běžného dne.
Jinými slovy, škola nemá být pouhým zprostředkovatelem dovedností, vědomostí a znalostí, jak to bývá často prezentováno. Úloha školy se proměňuje, již není institucí s výhradním monopolem na vzdělávání. V souvislosti s touto skutečností si však často kladu otázky: Jak probudit žáka k onomu vyššímu něco chtít? Jak podnítit u žáků chuť zkoumat nové věci? Jednou z cest by mohlo být i tzv. inquiry based learning (IBL) neboli badatelsky orientovaná výuka, která je v pedagogických kruzích stále více diskutována spolu s potřebou uplatnění netradičních přístupů ve vzdělávacím procesu.
V rámci desetidenního vzdělávacího kurzu v Barceloně jsem měla možnost se lépe seznámit s metodou badatelsky orientovaného vyučování a získat tak cenné informace, jak IBL implementovat do výuky v předmětech, jež vyučuji, což jsou dějiny umění a základy společenských věd.
V rámci IBL má žák aktivní roli, stává se badatelem a poznává svět jiným způsobem. Ve srovnání s frontální výukou založené na aktivní roli učitele vyučující již není hlavním zdrojem informací, jež žákům předá, jeho pozice se mění na průvodce a rádce vzdělávacím procesem. Primárním a důležitým úkolem učitele je vhodné předložení problematiky, tématu, které se stane centrem žákova bádání. Učitel vytváří vhodné učební prostředí, pomáhá například žákovi s vyhledáváním informací, snaží se ho dovést k nalezení odpovědí na položené otázky atd. Kromě toho s pomocí IBL dochází k odstranění izolace jednotlivých předmětů a dosahuje se interdisciplinárního přístupu ke zkoumané problematice. Žáci mají možnost zorientovat se ve zkoumaném tématu v rámci mezipředmětových souvislostí, což považuji za stěžejní pro náš projekt.
S IBL jsem se seznámila nejen teoreticky, ale i prakticky. Společně s kolegy z Řecka, Itálie, Litvy a Polska jsme vymýšleli a prezentovali vlastní projekty pro využití této metody. Za zmínku stojí tvorba turistického průvodce o vybraném městě od teenagerů pro teenagery či předložená problematika týkající se základní látky na Zemi, vody.
Kurz zpětně hodnotím pozitivně, obohatil mě nejen o nové metody výuky jako je IBL, ale zároveň mi poskytl možnost společného sdílení zkušeností a nápadů do výuky s kolegy z dalších evropských zemí.
Martina Strnadová

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *