Aby se člověk našel, musí se nejdříve ztratit!

Po úspěšném absolvování cvičné výpravy se účastnice zapojené do bronzové úrovně programu DofE vydaly 15. a 16. června na ostrou expedici. Zatímco cvičná expedice se konala za přítomnosti vyučující a dívky plnily podmínky expedice pouze 1 den a 1 noc, ostrou výpravu absolvovaly účastnice již samostatně bez stálého doprovodu dospělé osoby. Během cesty nemohly využívat finanční obnos ani moderní technologie. Navíc ostrá expedice je obtížnější v tom, že je potřeba absolvovat 2 dny s nejméně šestihodinovými přesuny a 1 noc, dvakrát vařit teplé jídlo a rovněž plnit stanovený cíl.

Přestože se skupina Sedmi statečných zmenšila na Čtyři statečné, dívky zvládly ostrou expedici naplánovat a absolvovat bez větších potíží. Dvoudenní pěší túra se konala v oblasti Berounska. V pátek se tým vydal z Rudné u Prahy do Berouna přes Malé Přílepy a Rozhlednu Lhotka, kde proběhlo setkání s vyučujícími. Závěr dne byl ze strany školitelky a hodnotitelky doplněn o nemalou výzvu – postavit stan bez jakékoliv verbální komunikace. Tým se úkolu i přes náročné putování zhostil celkem zaujatě, což nejlépe vystihují slova jedné z účastnic: „Postavily jsme stan rychleji, než kdybychom u toho mluvily.“  V sobotu výprava započala v Berouně a pokračovala hornatějším terénem přes Sv. Jana pod Skalou do Loděnice.

Vzhledem k tomu, že si účastnice stanovily cíl – Fotoaparátem a kamerou zdokumentujeme průběh naší cesty a zachytíme zajímavá místa, která navštívíme. Získaný materiál následně zpracujeme ve formě videabyly jejich přestávky vyplněny nejen odpočinkem a občerstvením, ale rovněž fotografováním a filmováním okolí, samotného expedičního putování a prožitých chvil.

Krásná příroda berounských lesů poskytla všem zúčastěným spoustu nevšedních zážitků i mnoho nových zkušeností.

Fotografie a zhodnocení výpravy očima samotných účastnic je možné zhlédnout níže.

Abyste se mohli najít, musíte se nejdřív ztratit! Takhle bych popsala zakončení bronzové úrovně. Ostrá expedice, která se povedla všemi směry i přes to, že jsme se párkrát ztratily, omylem si prodloužily cestu a také zdolávaly převýšení krajiny. Dalo mi to úžasný pocit, který měl nádech hrdosti na sebe samu i zbytek týmu.

Bára Tomíšková, 2.B

Naši ostrou expedici jsme začaly ve vesnici Rudná, která se nachází kousek za Prahou. Z Rudné jsme vyrazily na rozhlednu Lhotku, a po cestě jsme několikrát zabloudily. Ale vždycky jsme se našly a šťastně jsme se shledaly s našimi učitelkami.

Druhý den nás cesta zavedla do Svatého Jana pod Skalou, malebného městečka, které se může pyšnit krásným kostelem. Ještě jsme absolvovaly náročný výšlap na nepřehlédnutelnou skálu nad městečkem, odkud jsme měly výhled na široké okolí.

Myslím, že se nám expedice vydařila a budu na ni ráda vzpomínat.

Veronika Benešová, 2.B

 

Snad by ani nebylo normální, kdyby všechno klapalo tak, jak má. Přípravy byly ze začátku dost náročné, pak jsme ale začaly komunikovat, práci si rozdělily a vypadalo to, že expedici zvládneme. A taky zvládly – čtyřikrát ztraceny, bůhvíkolikrát demotivovány a ještě víckrát unaveny, ale zvládly. A ještě jsme toho stihly tolik navíc: povídat si s prasaty, zamotat hlavu na koloběžce, vymyslet nefungující zkratky, obdivovat koně či se pohoupat na zavěšené pneumatice. A nemluvě o všech těch památkách. Jeskyně sv. Ivana či výhled ze svatojanské skalní stěny opravdu stály za to. A o to přeci šlo, poznat něco nového, něco se přiučit a hlavně si to užít. Hlavně to poslední se nám povedlo na jedničku.

Barbora Dohnalová, Gymnázium Ústavní

Pátek, okolo poledne, Rudná. Vystupujeme z vlaku, odhodlaně vyrážíme směr Nenačovice. Tedy… alespoň tomu věříme. Že jdeme na opačnou stranu, nám dojde po půl kilometru. Někteří si zanadávají, otáčíme a vyrážíme zpět. Kilometr navíc nás přece nezabije, ne?

Pátek, brzké odpoledne, Malé Přílepy. Pozorně čekáme na to jedno místo, kde se turistická značka oddělí od silnice. Mineme ho, sejdeme z kopce. Ten kopec si pak zase vyjdeme zpátky. Jednomyslně odhlasujeme, že chyba je ve špatném značení.

Pátek, odpoledne, směr Rozhledna Lhotka. Jdeme zkratkou. Zpoždění se z půl hodiny protáhne na tři čtvrtě.

Pátek, pozdní odpoledne, směr Lhotka u Berouna. Opět jdeme zkratkou. Po dvaceti minutách prodírání se kopřivami nadávají už úplně všichni.

Druhý den stoupáme čtyři sta výškových metrů. Dvakrát. Ale tentokrát jsme v tom nevinně. Tedy… úplně nevinně ne. Kdybychom chtěly, mohly jsme sedět v Praze a do druhého patra se vyvézt výtahem. Jenže my jsme místo toho vyrazily na expedici. Asi jsme tak trochu blázni…

Tereze Vitoušová, Gymnázium Českolipská

Mgr. Martina Strnadová – školitelka bronzové expedice, Mgr. Soňa Fohlerová – hodnotitelka bronzové expedice

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *